Fotbal v Mexiku

Slunečné sobotní odpoledne nabídlo fanouškům fotbalu v Monterrey souboj domácích Rayados s Nexacou z hlavního města stejnojmenného státu Aguascalientes v samém středu Mexika. Přestože se soupeři nacházeli na opačných koncích ligové tabulky, bodový rozdíl mezi nimi nebyl příliš velký. Lehce favorizovaní Rayados navíc v posledních třech zápasech vyšli bodově naprázdno, po skvělém vstupu do sezóny se jim čelo soutěže začalo vzdalovat a tudíž byla výhra jasným cílem.

Pětinásobný mexický šampion Club de Fútbol Monterrey je nejúspěšnějším týmem severoamerického kontinentu a dokonce mu patří třetí příčka v historické tabulce Mistrovství světa klubů pod hlavičkou FIFA za evropskými giganty Realem Madrid a Barcelonou. Po zisku „kontinentálního treble“ v roce 2019 ale ustoupil z vydobytých pozic a ve druhé části předminulé sezony, která se kvůli pandemii nedohrála, skočil až na ostudné poslední pozici.

Kromě domácí soutěže také pravidelně hrává i severoamerickou obdobu Ligy mistrů, kterou před zmíněnými dvěma lety ovládl a v jejímž letošním ročníku se docela hladce probojoval do finále, kde na svém domovském stánku otevřeném léta páně 2015 zvítězil nejtěsnějším rozdílem 1:0. Stavba nového stadionu, který po 63 letech nahradil ten původní, kde hrál klub prakticky od svého založení v roce 1945, se neobešla bez kontroverzí. Za oběť mu padlo více než dvacet hektarů lesa sousedícího s přírodní rezervací, již obývá více než stovka živočišných druhů, z toho 8 kriticky ohrožených.

Úvod zápasu však vůbec neodpovídal vytyčenému cíli domácích, kteří nastoupili v netradičních dresech s růžovými pruhy, a trvalo dobrou čtvrthodinu než se dostali do první šance a to ještě mezitím přestáli vyloženou gólovku soupeře. Celkově byl první poločas nemastný, neslaný a divákům, kteří své miláčky vyprovodili pískotem, přišla přestávka více než vhod. Kromě občerstvení v podobě fritovaných pochutin a předřazeného piva v přepočtu za 120 Kč (aspoň i s donáškou a v půllitru, což v Mexiku není běžná míra) si někteří z fanoušků zasloužili pozornost kamer a na velkoplošné obrazovce se pokoušeli v soutěži napodobit zobrazené pozice z jógy.

Ani druhá půle příliš fotbalové krásy nenabídla a zápas se už už schyloval k bezgólové remíze, když byl při jedné z posledních akcí zraněn brankář Nexacy. Zatímco sudí k první pětačtyřicetiminutovce přidal čtyři minuty, tentokrát se nastavovalo třikrát tolik; i kvůli ošetření, které ukázalo lehký otřes mozku a po uplynutí základní hrací doby muselo dojít ke střídání gólmanů.

Hráči Rayados se možná už viděli v šatně a místo toho, aby se pokusili nerozchytaného strážce hostující branky ještě ohrozit, naopak nechali soupeře nebezpečně vystřelit na tu svou. Z následného rohu přišla další gólovka, kterou gólman ještě s vypětím všech sil vyškrábl z horního růžku. Následně měl nepěkné déjà vu, když nepoučitelní domácí protivníkovi umožnili šanci do puntíku zopakovat – tentokrát však už s gólovým závěrem.

V desáté minutě nastavení pořádný šok pro většinu z 23.000 fanoušků, kteří se sešli na moderním stadionu s více než dvojnásobnou kapacitou ve východní části města. Pro nezaujatého diváka pak vítané vyústění jinak nepříliš záživného zápasu, který nakonec mohl být ještě zajímavější, kdyby v poslední šanci před závěrečným hvizdem útočník domácích Rayados nedostal míč na paty.

Poznámka na závěr: Vstupenky na zápasy mexické první fotbalové ligy nejsou vůbec levné: když jsem se zdráhal navštívit zápas na nejmodernějším stadionu v latinské Americe v Guadalajaře za v přepočtu 800 Kč, netušil jsem, že v Monterrey jsou ceny téměř trojnásobné. Zapůjčená permanentka za cca 550 Kč přes Facebook Marketplace tak nakonec byla nejlepším řešením.